Příběh Velké války

Před samotnou návštěvou muzea jsme si na vlastní kůži vyzkoušeli, jak těžké to měli v 15. století křižáci při pokusu dobýt vrch Vítkov. Už ve třetině kopce nám bylo jasné, proč tenkrát husité, i když byli v menšině, slavnou bitvu vyhráli. Nakonec jsme nahoru zadýchaní vyšplhali a i nás čekala malá prohra - prostranství před obrovskou jezdeckou sochou Jana Žižky bylo z důvodu konání vojenské slavnosti uzavřené. Pohledem na Prahu z výšky jsme se tedy pokochali jenom z vrcholku schodiště a pak jsme chvíli pozorovali nastoupené vojáky při generálce na slavnost. Přitom jsme stihli sníst i část zásob z domova a natěšení jsme se pak již přesunuli do útrob Armádního muzea na úpatí kopce. Na příští hodinu a půl jsme se přenesli do doby první světové války. Rozdělili jsme se do pěti skupin, kdy každá sdílela osud jednoho člověka - vojáka rakousko-uherské armády, ruského a francouzského legionáře, odbojáře, který byl členem Sokola, a ženy, které odveleli na frontu manžela. Každá skupina měla trochu jiné úkoly, které v expozici plnila na pracovní listy. Během plnění úkolů jsme si mohli prohlížet vystavené exponáty, sledovat videa nebo si třeba vyzkoušet vojenskou tornu. Nejzajímavějším zážitkem byla určitě cesta zákopem. Nikdo z nás si nedovedl představit, že by dokázal v takovém prostředí vydržet několik týdnů, a všichni jsme byli rádi, že výbuchy, kouř a zranění vojáci jsou jen "jako". Na závěr jsme si společně s průvodcem prošli nejzajímavější části expozice znovu a každá skupina se podělila o to, co se jí povedlo zjistit.  Někteří se navíc blýskli znalostmi k tématu a všichni pak nakonec dostali pochvalu za dobré chování a aktivní přístup. Za odměnu jsme se potom vypravili do ruchu velkoměsta a dopřáli si něco dobrého na zub. Na jaře se možná do Prahy vypravíme znovu a vyzkoušíme program zaměřený na druhou světovou válku.